Vnitřní Slunce

Bylo nebylo, v jednom lese nedaleko velkého jezera na kraji světa žil velký hnědý samotářský medvěd.

Lidé ho nepotkávali, už dávno ho nikdo neviděl, žil si svým spokojeným medvědím životem a dny míjely dny.

V těch končinách byla krásná a čistá příroda a proto zde žily ještě přírodní bytosti v tělech utkaných ze světla a lehkých barev. Víly, elfové, skřítkové, ti všichni medvěda znali, taky tu bydlela spousta zvířat, ale většinou medvěda nechávali na pokoji, přeci jen byl to velký tvor, i když měl dobrácké modré oči.

Jednou se k jezeru šel medvěd napít a uviděl malou lesní vílu, jak uklouzla a spadla do vody, spíš to bylo jako světýlko na vodě, co ho zaujalo. Natáhl zvědavě tlapu a víla, i když viděla drápy, se ho nebála a chytila se ho. Podívala se medvědovi do očí a vtom ji medvěd taky líp uviděl.

Děkuji ti medvěde, žes mě vytáhl z vody, kdo ví jak by to se mnou dopadlo, jak se ti mohu odvděčit, máš nějaké přání? 

Chtěl bych vědět, co je to láska.

Tak to nebude lehké přání, jsem jen víla, můžu ti nechat pocítit, co to je láska na tvém těle, ale co to je, to vysvětlit nemůžu.

Možná ale, když to pocítíš do posledního chlupu na těle, tak budeš vědět, co to je láska.

Medvěd chvíli přemýšlel, pak se na vílu podíval a povídá, tak tedy dobře a nebude to bolet?

Trochu to bude bolet, protože máš těžké tělo a silnou mysl, ale bude to bolet jen do té doby, dokud budeš věřit, že lásku můžeš ztratit.

No dobrá, jsem silný, trocha bolesti mě nezastaví, chci cítit lásku, pomoz mi prosím.

Víla začala svítit jako duhová kulička a řekla, budu s tebou v dobrém i zlém, když budeš potřebovat pomoc, budu ti nablízku, pomůžu ti vidět srdcem, pomalu budeš vidět to, co vidíme my víly. Budeš vidět jinak, jen, zarazila se víla, až to jednou uvidíš, změníš se.

Jak?

Budeš víc jako my a ostatní medvědi ti nebudou rozumět.

Nu což, stejně jsem sám, chci to cítit do posledního chlupu.

Dobře, jestli tvoje rozhodnutí je skutečné, pojď se mnou.

Dýchej, dívej se........... dýchám...... dívám se, nadechuji modrou oblohu, cítím krásu, vnímám, že jsem součástí všeho.... já jsem láska.

Ano medvěde, i ty jsi láska a já jsem s tebou, abys na to nezapomínal.