Zpráva zleva
Co je nového u mě po půl roce učení se dělat věci levou rukou a vracení se k původnímu nastavení?
Nejde to samo bez přeučení, když něco děláte čtyřicet let nějak, tak to nejde samo dělat naopak, ale je to zkouška bdělosti, vytrvalosti a záměru, a taky je zajímavé celý proces pozorovat a čekat, jak to celé dopadne.
Takže po půl roce:
Automaticky píšu a podepisuji se levou rukou a dělám to vědomě, není to rychlý klikyhák, i když vypadá hodně podobně jako pravou, jen si zatím uvědomuji smysl jednotlivých písmen, vím co píšu:)
Jinak trénují psaní levou skoro každý den aspoň pár řádek, je vidět, že mi to jde snadněji:)
Některé činnosti dělám stále oběma rukama, některé někdy ve spěchu pravou, protože si v tu chvíli nevěřím, nebo vím, že to ještě nemám natrénované, určitě spoustu drobných úkonů nedělám stále vědomě.
Ale to hlavní:
Baví mě učit se dělat věci levou, i když mi to ze začátku někdy vůbec nejde, třeba háčkování;)
Uvědomuji si, že je potřeba najít rovnováhu v celém těle, protože nestačí jen chytit něco do levé ruky, je potřeba správně přenést váhu.
Připadám si jako čerstvě vykuklený motýl, vím, že proměna je možná jen směrem k létání, kukla už je minulost, přeji i ostatním, aby létali se svojí přirozenosti ať pravo- nebo levorucí.
lllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll