Vnitřní Slunce

Rozcestí 

Stojím už pěkně dlouho na rozcestí 

A dokonce už vím kam ty cesty vedou

Jedna je pokračováním rovně bez změny v životě, finanční jistota, "ostatní by byli spokojeni na tvém místě!"

Druhá je krok jiným směrem, "co budeš dělat, jak se uživíš, jsi nezodpovědná"

Jenže ta rovná cesta vede do prdele a ta odbočka vede 

K s  o b ě

Na té odbočce můžeme jít obě, já i moje duše, na té druhé si vykračuje jen moje ustarané připosrané já, promiň 

Takže volba bude záležet na míře lásky k sobě, dám to, nevím 

Vnímám

Každá buňka mého těla je odvážná 

Každá buňka mého těla je zodpovědná 

Každá buňka mého těla je připravena se uzdravit

Stačí jen vykročit 

K sobě 

Dát si svolení nezapadat nevědět důvěřovat pokračovat a nechat se vést 

Svět lem

Světlo lemuje a prostupuje Svět 

Světelné bytosti čekají na zavolání 

Haló, pomozte mi prosím odbočit 

Teď 

Moje kroky vedou 

Do P..u ')